|
|
Výskyt antimikrobiální rezistence u streptokoků (převážně beta-hemolytických) z ran pacientů
Kuropata, Daniel
V poslední době je pozorován častý výskyt antimikrobiální rezistence, který navíc stále stoupá. Proto je důležité neustále tuto rezistenci monitorovat, což bylo cílem této práce u rodu Streptococcus. Literární přehled je tedy zaměřen na vybrané druhy streptokoků (S. agalactiae, S. dysga-lactiae subsp. equisimilis, S. pyogenes, S. mitis a S. oralis), dále na antibiotika, včetně jejich působení, a antibiotickou rezistenci s důrazem na její vznik, šíření, mechanismy, determinující geny a rizika, které představuje. V experimentální části byl sledován výskyt rezistence u streptokoků (převážně beta-hemolytických) izolovaných z ran pacientů Úrazové nemocnice v Brně. K tomuto účelu bylo použito stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC), průkaz fenotypu rezistence k makrolidům, linkosamidům a streptograminu B (MLS) pomocí D-testu a screening genů resistence pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR). Stanovením MIC bylo u klinických izolátů (n = 31) zjištěno zastoupení rezistence vůči kotrimoxazolu (96,8 %), ciprofloxacinu (71 %), tetracyklinu (29 %), erytromycinu (25,5 %), klidamycinu (16,1 %), ampicilinu (3,2 %) a oxacilinu (3,2 %). Rezistence vůči chloramfenikolu, gentamicinu, vankomycinu, teikoplaninu, linezolidu, tigecyklinu a nitrofurantoinu nebyla prokázána. D-test byl proveden u izolátů rezistentních vůči erytromycinu (n = 8). Konstitutivní fenotyp (cMLS) byl prokázán u 62,5 % erytromycin-rezistentních izolátů, indukovaný (iMLS) u 25 % a M fenotyp u 12,5 %. Metodou PCR byla potvrzena přítomnost vybraných genů rezistence, a to ermA (16,1 %), ermB (6,5 %), mefA (3,2 %), tetO (3,2 %), tetM (25,8 %) a intTn (32,3 %). Tato studie tedy prokázala, že všechny izoláty streptokoků pocházející z ran pacientů jsou rezistentní vůči některému z testovaných antibiotik, a navíc byla u některých izolátů zjištěna i multirezistence.
|
|
|
Detailní analýza genů rezistence na antibiotika a těžké kovy a znaků horizontálního přesosu genů u zástupců anaerobních bakterií
Vancová, Kateřina ; Schwarzerová, Jana (oponent) ; Čejková, Darina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá detailní analýzou genů rezistence na antibiotika a těžké kovy a znaků horizontálního přesosu genů u zástupců anaerobních bakterií. Antimikrobiální rezistence (AMR) u bakterií je celosvětově rostoucí hrozbou pro veřejné zdraví. U těchto bakterií jsou geny AMR často spojeny s mobilními genetickými elementy (MGE), které pod- porují jejich mobilitu a umožňují jim rychlé šíření mezi různými bakteriemi. V práci je popsán horizontální přenos genetické informace, problematika antimikrobiální rezistence a databáze pro detekci genů AMR a MGE. Poté byla provedena detekce a analýza genů AMR a MGE u zástupců anaerobních bakterií. Téměr polovina z nich obsahovala alespoň 1 gen AMR, celkem 112 různých genů. Poté bylo detekováno 66 různých MGE, 4 z nich přenášely 6 různých detekovaných genů AMR.
|
|
|
Detailní analýza genů rezistence na antibiotika a těžké kovy a znaků horizontálního přesosu genů u zástupců anaerobních bakterií
Vancová, Kateřina ; Schwarzerová, Jana (oponent) ; Čejková, Darina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá detailní analýzou genů rezistence na antibiotika a těžké kovy a znaků horizontálního přesosu genů u zástupců anaerobních bakterií. Antimikrobiální rezistence (AMR) u bakterií je celosvětově rostoucí hrozbou pro veřejné zdraví. U těchto bakterií jsou geny AMR často spojeny s mobilními genetickými elementy (MGE), které pod- porují jejich mobilitu a umožňují jim rychlé šíření mezi různými bakteriemi. V práci je popsán horizontální přenos genetické informace, problematika antimikrobiální rezistence a databáze pro detekci genů AMR a MGE. Poté byla provedena detekce a analýza genů AMR a MGE u zástupců anaerobních bakterií. Téměr polovina z nich obsahovala alespoň 1 gen AMR, celkem 112 různých genů. Poté bylo detekováno 66 různých MGE, 4 z nich přenášely 6 různých detekovaných genů AMR.
|
|
|
Geny rezistence obilnin proti houbovým chorobám a metody pro jejich detekci
Stuchlíková, Šárka ; Dumalasová, Veronika (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá možnostmi detekce genů rezistence k houbovým chorobám u původních evropských obilnin, jako jsou pšenice, ječmen, žito a oves. Podává přehled o nejdůležitějších genech rezistence pro šlechtění. Význam genů rezistence hodnotí na základě škodlivosti jednotlivých houbových chorob obilnin a také významu jednotlivých druhů obilnin. Popisuje možnosti detekce genů rezistence pomocí molekulárních markerů a srovnává různé typy molekulárních markerů. Hledá odpověď na otázku, ve kterých případech šlechtění na rezistenci a tedy i využití molekulárních markerů přináší největší užitek.
|
|
|
Detekce faktorů virulence a genů rezistence bakteriálních patogenů u pacientů s cystickou fibrózou
Jandová, Oldřiška ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Nyč, Otakar (oponent)
Cystická fibróza je autozomálně recesivní genetické onemocnění, které je způsobeno mutacemi v genu CFTR (Cystic Fibrosis Transmembrane Conductance Regulator). Tento gen kóduje stejnojmenný protein, který pokud je narušena jeho funkce, je odpovědný za patogenezi tohoto onemocnění. Cystická fibróza je charakteristická častými respiračními infekcemi, které vedou k destrukci plicní tkáně. Tyto infekce se vyznačují přítomností typických bakteriálních patogenů např. S. aureus, P. aeruginosa a dalších. Právě S. aureus patří mezi typické oportunní patogeny, které u pacientů s cystickou fibrózou způsobují vážné komplikace. Kmeny S. aureus se vyznačují produkcí mnoha faktorů patogenity a vlivem důrazné léčby antibiotiky také rezistencí k používaným antibiotikům. Jednou z možností, jak mohou bakterie snížit svou citlivost k určitému antibiotiku je tvorba fenotypových variant SCV, které se vyskytují u skupiny pacientů, kteří jsou intenzivně léčeni antibiotiky. Pacienti s cystickou fibrózou touto skupinou bezesporu jsou. Cílem bakalářské práce bylo studium izolátů S. aureus od tří pacientů s cystickou fibrózou, kteří jsou dlouhodobě infikováni tímto patogenem. U těchto izolátů určit zda se mění jejich vlastnosti či rezistence v průběhu chronické infekce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Metodika použití molekulárních markerů k detekci genů rezistence ke rzem, padlí travnímu a stéblolamu a genů pro krátkostébelnost u pšenice
Sumíková, Taťána ; Dumalasová, Veronika ; Trávníčková, Martina
Cílem metodiky je uvést podrobné postupy k detekci následujících genů rezistence ke rzem, padlí travnímu a stéblolamu pšenice (Lr10, Lr19, Lr24, Lr26+Sr31+Yr9+Pm8, Lr28, Lr34+Yr18, Lr37+Yr17+Sr38, Pch1) a genů pro krátkostébelnost (Rht-B1 a Rht-D1) pomocí molekulárních markerů založených na polymerázové řetězové reakci (PCR), spolehlivě optimalizovaných pro rutinní použití v běžné laboratoři se základním vybavením pro použití PCR.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.